Příjemné překvapení má název LEDriving PX-4!

Osvětlení vozu a svícení obecně určitě nevěnujeme tolik pozornosti, kolik bychom jako řidiči měli. Přitom právě svícení je naprosto klíčový prvek z hlediska bezpečnosti. Nesprávně nebo nedostatečně osvětlené vozidlo už bylo příčinou nejednoho maléru na českých silnicích, o neosvětlených chodcích ani nemluvě. Zdaleka ale nejde jen o svícení v noci, ale také o to denní. Moderní technologie a vývoj v oblasti světlometů jdou navíc kupředu tak rychle, že nyní už máte na výběr z nepřeberné škály zajímavých produktů.

Tím z mého pohledu nejzajímavějším jsou světlomety pro celodenní svícení LEDriving PX-4 od Osramu. I já jsem se těšil, až si tuhle hračku zakoupím a vyzkouším, protože od svých známých řidičů jsem na ni slyšel jen samé pozitivní reference, které ještě více probudily mojí zvědavost. Jsem člověk, který si rád dělá na autě většinu oprav i menších montáží sám, a tak jsem se těšil, až po příchodu domů nové PX-4ky vybalím a pokusím se je nainstalovat. Aby mi to šlo lépe od ruky, stáhl jsem si z internetu několik instruktážních videí, která jsou velmi dobře natočená, takže vám při práci fakt pomohou.

Pokud tedy, jako já, preferujete heslo „udělej si sám“, vřele doporučuji, abyste se na ně před montáží také podívali. Zkusit můžete třeba toto:

 

Další věc, která mě u  LEDriving PX-4 příjemně překvapila, byla jejich cena. Osobně považuji jednorázový výdaj kolem patnácti stovek za férovou nabídku, tím spíš, že jsem nemalou částku ušetřil tou zmiňovanou vlastní instalací. Ta byla relativně snadná a nezabrala mi moc času. Ale pokud byste si na ni sami netroufli, pak samozřejmě není problém přijet do jakéhokoli odborného servisu, kde tuhle práci hravě vyřeší za vás.

Přiznám se, že nemám moc rád kompromisy v podobě univerzálních žárovek, např. orientovaných na celodenní svícení. Raději mám silné žárovky pro eventuální noční cesty. To ale znamená mít silné a drahé žárovky s kratší životností, protože technologicky platí buď a nebo. Buď můžete mít žárovky, které dlouho vydrží, ale zase hůře svítí nebo svítí a moc dlouho nevydrží. Kromě toho je pravidlem, že žárovky by se měly vždycky měnit v páru a já se toho snažím držet. Z vlastní zkušenosti znám že když nám jedna žárovka doslouží, ta druhá většinou vydrží už jen pár dalších dní a je tedy potřeba začít s výměnou. A výměna takové žárovky, respektive nový set žárovek, rozhodně není zadarmo. Takže počítejte se mnou: za sezónu najezdíme necelých 20 000 kilometrů, což v praxi v přepočtu na žárovky znamená zhruba jednu, někdy dvě sady žárovek do hlavních světlometů. Já osobně kupuji pouze ty značkové, což znamená, že za sadu dám kolem 500 – 600 Kč. Tedy za dva roky zhruba 3 sady žárovek za celkovou sumu cca 1500 – 1800 Kč. Když si to pak celé spočítáte, zjistíte, že to není zrovna málo.

Za celodenní světlomety PX-4 jsem nechal přibližně ty samé peníze, avšak žárovky by mi při podobné frekvenci jízd měly vydržet téměř dva roky. To tedy znamená, že za dva roky provozu, ušetřím na žárovkách minimálně tisícovku. Díky tomu mám za tři roky tuhle investici do LED celodenního svícení zpátky. A to ani nepočítám nějakou tu ušetřenou kačku za nižší spotřebu. Ta se samozřejmě neprojeví hned a rozhodně to nebudou litry ušetřené nafty za rok, ale nějaká ta decka, hlavně za zimní provoz, by to být mohla. Když to tedy celkově shrnu, jsem zatím s novinkou, v podobě LEDriving PX-4 nadmíru spokojen a tahle nová „hračka“ pro mne byla příjemným překvapením. Kromě těch pozitiv, která jsem už vyjmenoval, nesmím zapomenout ani na to, že moje auto díky PX-4kám znatelně prokouklo a dostalo nový šmrnc. A ruku na srdce, designová stránka věci se přece také počítá! A co vy? Také už se chystáte nakoupit LED celodenní svícení nebo ještě stále váháte?

  

Osvětlení chodců – dobrá věc nebo „buzerace“?

Povinnost chodců nosit na sobě při pohybu po silnici mimo obec alespoň jeden reflexní prvek se stala realitou. Jedni tuhle realitu vítají, druzí nad ní lamentují. Za porušení této povinnosti hrozí provinilcům nepříjemná pokuta v takzvaném blokovém řízení. Je tahle novinka přínosem nebo není? Je to opravdu buzerace, jak říkají kritici nebo má celá věc racionální jádro?

V řeči čísel se možná situace nezdá až tak dramatickou – například v roce 2013 zemřelo na našich silnicích podle veřejně dostupných zdrojů 134 osob a tento trend má naštěstí sestupnou tendenci. Problém je ale v tom, že v celoevropském srovnání na tom ČR není zrovna dvakrát dobře. Pohybujeme se na špici. A zřejmě proto se zákonodárci rozhodli, že přijdou s povinností chodců nosit na sobě po setmění reflexní prvky.
Jako u všeho ostatního, i zde se setkávají nejméně dva pohledy na nové nařízení – a musím přiznat, že oba mají něco do sebe. Ten první, nazvěme ho třeba jako liberální, říká, že stát nemá co ukládat chodci, jak se má nebo nemá označovat. Že by reflexní prvky měly být v zájmu každého chodce a ti by je měli nosit automaticky, ale stát by nic takového neměl a priori diktovat. Ačkoli s tímto názorem tak úplně nesouhlasím, musím říci, že jeho zastánce na druhé straně chápu. Z jejich pohledu je objem věcí, které nám stát diktuje, už tak dost rozsáhlý, a v tomto nařízení je prostě spatřován jen další příklad, který to potvrzuje. I z pohledu chodce je pochopitelné, že takové nařízení může pěkně štvát.
Jenže pak je tu ještě pohled člověka zpoza volantu a ten už je trochu jiný. Moje osobní řidičská zkušenost je taková, že řada chodců pojímá chůzi po silnici po setmění spíše jako soutěž v maskování. Typické černé oblečení a tmavé barvy obecně jako by byly snad nutností pro většinu osob, které mám jako řidič tu čest při nočních svých jízdách potkávat. Nemluvě o tom, že ne vždycky má člověk zrovna ideální podmínky k tomu, aby včas viděl a reagoval – a tím nemyslím ani nevyleštěné čelní sklo nebo plačící dítě v autosedačce. Na mysli mám spíš špatné počasí a v důsledku toho horší viditelnost nebo třeba i oslnění od protijedoucího automobilu, což se může stát celkem hravě. Když tedy k tomu ještě navíc připočtete chodce, který pro své tmavé oblečení až do poslední chvíle téměř dokonale splývá s okolní tmou, mohou vás od katastrofy dělit vteřiny.
Řadě i zkušených řidičů se už někdy v životě stalo, že stihli před chodcem zabrzdit doslova na poslední chvíli a že to nemusela vůbec být tma tmoucí a nemuselo se ani jednat o řidičovu chybu. Stane se, že chodec třeba vběhne nečekaně do vozovky nebo splyne s okolím, a to i za bílého dne. A asi si všichni dokážete vybavit ten pocit, kdy by se ve vás krve nedořezal a kdy si představujete, jak to mohlo dopadnout, kdybyste brzdný pedál sešlápli o zlomek vteřiny později…. Nejednou jsem si při takových okamžicích představil, jak by se mi asi po zbytek života žilo s tím, že jsem někoho srazil a že se tomu třeba dalo nějak zabránit… A právě jednou z věcí, kterými se dá srážce člověka s automobilem předejít, je kromě opatrnosti i nošení reflexních prvků za tmy nebo špatné viditelnosti. Přitom jako aktivní řidič mohu sám potvrdit, že rozdíl mezi člověkem (ale třeba i psem) označeným reflexní odrazkou je obrovský! Osobu, která na sobě má odrazku může řidič zahlédnout až na pětinásobnou vzdálenost, takže reakční doba je více než dostatečná k tomu, aby se předešlo nechtěné kolizi.
Za sebe tedy říkám následující: Ano! Raději bych žil na světě, kde jsou všichni řidiči zodpovědní, mají správně seřízené světlomety a v nich kvalitní značkové žárovky, a ve světě kde noční chodci mají dostatečný pud sebezáchovy na to, aby si na bundu nějakou tu odrazku nebo jiný reflexní prvek