Osvětlení chodců – dobrá věc nebo „buzerace“?

Povinnost chodců nosit na sobě při pohybu po silnici mimo obec alespoň jeden reflexní prvek se stala realitou. Jedni tuhle realitu vítají, druzí nad ní lamentují. Za porušení této povinnosti hrozí provinilcům nepříjemná pokuta v takzvaném blokovém řízení. Je tahle novinka přínosem nebo není? Je to opravdu buzerace, jak říkají kritici nebo má celá věc racionální jádro?

V řeči čísel se možná situace nezdá až tak dramatickou – například v roce 2013 zemřelo na našich silnicích podle veřejně dostupných zdrojů 134 osob a tento trend má naštěstí sestupnou tendenci. Problém je ale v tom, že v celoevropském srovnání na tom ČR není zrovna dvakrát dobře. Pohybujeme se na špici. A zřejmě proto se zákonodárci rozhodli, že přijdou s povinností chodců nosit na sobě po setmění reflexní prvky.
Jako u všeho ostatního, i zde se setkávají nejméně dva pohledy na nové nařízení – a musím přiznat, že oba mají něco do sebe. Ten první, nazvěme ho třeba jako liberální, říká, že stát nemá co ukládat chodci, jak se má nebo nemá označovat. Že by reflexní prvky měly být v zájmu každého chodce a ti by je měli nosit automaticky, ale stát by nic takového neměl a priori diktovat. Ačkoli s tímto názorem tak úplně nesouhlasím, musím říci, že jeho zastánce na druhé straně chápu. Z jejich pohledu je objem věcí, které nám stát diktuje, už tak dost rozsáhlý, a v tomto nařízení je prostě spatřován jen další příklad, který to potvrzuje. I z pohledu chodce je pochopitelné, že takové nařízení může pěkně štvát.
Jenže pak je tu ještě pohled člověka zpoza volantu a ten už je trochu jiný. Moje osobní řidičská zkušenost je taková, že řada chodců pojímá chůzi po silnici po setmění spíše jako soutěž v maskování. Typické černé oblečení a tmavé barvy obecně jako by byly snad nutností pro většinu osob, které mám jako řidič tu čest při nočních svých jízdách potkávat. Nemluvě o tom, že ne vždycky má člověk zrovna ideální podmínky k tomu, aby včas viděl a reagoval – a tím nemyslím ani nevyleštěné čelní sklo nebo plačící dítě v autosedačce. Na mysli mám spíš špatné počasí a v důsledku toho horší viditelnost nebo třeba i oslnění od protijedoucího automobilu, což se může stát celkem hravě. Když tedy k tomu ještě navíc připočtete chodce, který pro své tmavé oblečení až do poslední chvíle téměř dokonale splývá s okolní tmou, mohou vás od katastrofy dělit vteřiny.
Řadě i zkušených řidičů se už někdy v životě stalo, že stihli před chodcem zabrzdit doslova na poslední chvíli a že to nemusela vůbec být tma tmoucí a nemuselo se ani jednat o řidičovu chybu. Stane se, že chodec třeba vběhne nečekaně do vozovky nebo splyne s okolím, a to i za bílého dne. A asi si všichni dokážete vybavit ten pocit, kdy by se ve vás krve nedořezal a kdy si představujete, jak to mohlo dopadnout, kdybyste brzdný pedál sešlápli o zlomek vteřiny později…. Nejednou jsem si při takových okamžicích představil, jak by se mi asi po zbytek života žilo s tím, že jsem někoho srazil a že se tomu třeba dalo nějak zabránit… A právě jednou z věcí, kterými se dá srážce člověka s automobilem předejít, je kromě opatrnosti i nošení reflexních prvků za tmy nebo špatné viditelnosti. Přitom jako aktivní řidič mohu sám potvrdit, že rozdíl mezi člověkem (ale třeba i psem) označeným reflexní odrazkou je obrovský! Osobu, která na sobě má odrazku může řidič zahlédnout až na pětinásobnou vzdálenost, takže reakční doba je více než dostatečná k tomu, aby se předešlo nechtěné kolizi.
Za sebe tedy říkám následující: Ano! Raději bych žil na světě, kde jsou všichni řidiči zodpovědní, mají správně seřízené světlomety a v nich kvalitní značkové žárovky, a ve světě kde noční chodci mají dostatečný pud sebezáchovy na to, aby si na bundu nějakou tu odrazku nebo jiný reflexní prvek

Komentář

Please be polite. We appreciate that. Your email address will not be published and required fields are marked